Statutární město Třebíč leží na západě Moravy v jihovýchodní části Kraje Vysočina, na řece Jihlavě, 30 km jihovýchodně od Jihlavy
a 56 km západně od Brna. Žije zde asi 34 000 obyvatel. Název města je odvozen od Třebečského lesa, zmíněného v třebíčském opisu Kosmovy
kroniky sepsaném v třebíčském klášteře.
V místech založení Třebíče nebylo starší osídlení. Na Karlově náměstí a v části Stařečky byly nalezeny zbytky základů domů, o něco
starší než třebíčský klášter. Na pahorku v centru města s názvem Horka býval opevněný dvorec pana Třebka.
První zmínky o Třebíči jsou z roku 1101, kdy na území pod Strážnou horou a u řeky Jihlavy knížata Oldřich Brněnský a Litold Znojemský
založili benediktinský klášter, kostel sv. Benedikta z roku 1104 a v roce 1260 románsko-gotickou baziliku sv. Prokopa. Město Třebíč bylo
písemně zmíněno v roce 1277. Povolení opevnění hradbami a městská práva udělil roku 1335 Karel IV. a Jan Lucemburský.
V roce 1468 bylo za válek město zničeno Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína. Po roce 1492 opakovaně vyhořelo, stalo se majetkem Pernštejnů
a v roce 1525 byl zrušen klášter. V roce 1527 se stalo majetkem Osovských z Doubravice a po získání pečetního práva v roce 1582 pak Valdštejnů.
V 17. století byla fara sv. Martina povýšena na děkanství. V letech 1765 až 1772 město trpělo hladomorem.
V letech 1821 a 1822 město poničily požáry. Na počátku 20. století zde byla doktorem Jaroslavem Bakešem založena nemocnice. Tomáš Baťa zde
koupil koželužské závody Budischowski a začal v Borovině stavět dělnické kolonie. Starosta města Josef Vaněk přivítal v roce 1928 prezidenta
T. G. Masaryka.
Za 2. světové války bylo mnoho Židů transportováno do koncentračních táborů a sídlila tu německá posádka. V roce 1948 byly zestátněny velké
podniky, začala se budovat sídliště, školy i jaderná elektrárna Dukovany. Roku 1985, 2005 a 2006 se městem prohnala povodeň. Roku 2003 se
židovské ghetto a bazilika sv. Prokopa staly součástí seznamu UNESCO. Pak přibyly Židy či Zámostí na levém břehu řeky Jihlavy, jedna z největších
židovských čtvrtí v Evropě. Na kopci ve Vnitřním Městě se nachází 75 m vysoká městská věž u kostela sv. Martina z Tours.
Zobrazit více
